Co přinesl rok 2017 v Azure v aplikačních platformách
Rok je v cloudu dlouhá doba. V této sérii zpětných pohledů se pokouším ohlédnout za největšími novinkami, které rok 2017 přinesl. Co se dělo v aplikačních platformách (PaaS) jako jsou App Services nebo Azure Functions?
Upřímně řečeno zatím se příliš neorientuji v oblasti mobilních aplikací, tak je ze svého přehledu s dovolením vynechám. Také se dnes nebudu soustředit na vývojové nástroje jako je Visual Studio a VSTS – ty si jistě zaslouží samostatný článek. Já se zaměřím na aplikační platformy, řešení, která doslova čekají na váš kód a postarají se o jeho dokonalý běh. Bez nutnosti starat se o infrastrukturu, patchovat VM, hrát si s balancery, SSL akcelerací a tak podobně.
Azure Application Services
Nejoblíbenější PaaS nabídkou v Azure jsou jednoznačně Application Services. Tato služba je k dispozici už několik let a její vývoj v tradičním režimu (s Windows jako managed OS pod kapotou) je tak spíše evoluční. Drobných vylepšení bylo tolik, že je nezvládám zapisovat, ale přišlo i pár dost zásadních novinek, o kterých chci pár vět napsat.
Application Services Isolated (ASE v2)
Tradiční App Service je platformní služba a jako taková běží na public endpointu. Dokážete ji protunelovat do VNETu, ale jen ve směru Web App -> VM ve VNET (například pro přístup do databáze ve VM). Nicméně aplikace samotná je na public endpointu – samozřejmě s balancerem a firewallem, který je její součástí a s DDoS ochranou. Nicméně někteří enterprise zákazníci vyžadují deployment web aplikací pouze na privátních adresách a navíc s předřazením vlastních síťových komponent jako je WAF. To standardní PaaS nenabízí, ale v roce 2015 přišlo Application Services Environment – možnost deploymentu kompletní platformy jen pro vás do vašeho VNETu. To je samozřejmě dražší (musíte mít i svoje balancovací a proxy zdroje, deployment zdroje a tak podobně), ale hlavně trochu komplikovanější – místo jednoduchého škálování aplikace jste museli současně řešit i škálování worker nodů. Nákladově to bylo složitější na počítání a tak podobně. V červnu 2017 přišel nový model – App Service Isolated. Ten je jednak výkonější (je postaven na Dv2 mašinách), ale hlavně je tak jednoduchý jak PaaS samotná. Teď můžete mít jednoduchou a plnohodnotnou PaaS uvnitř vašeho VNETu na privátních adresách a model platby je jednoduchý (platíte paušál za podpůrné služby + jednotlivé instance v App Service Isolated tieru).
Application Services for Linux
U PaaS by vás nemělo moc zajímat jaký OS je pod kapotou (v tom tradičním pojetí je to Windows). Přesto jsou situace kdy to jedno není a napadají mě minimálně dvě. Jednou je podpora Ruby – tento programovací jazyk skutečně není pro Windows vhodný. Druhou je podpora pro Linux Docker kontejnery, pokud si chcete svou aplikaci zabalit do image sami. App Service v roce 2017 přišla s novou variantou s Linux jako OS pod kapotou což přineslo jednak podporu kontejnerů (viz ohlédnutí na téma kontejery) a nativní podporu jazyků Ruby (a v této variantě můžete mít i PHP, Node.JS a .NET core, které jsou tak v nabídce pro Windows i Linux verzi).
Application Services Premium v2
Nejdražší tier pro App Service je Premium a nová verze (v2) přinesla v červnu navýšení výkonnosti díky přechodu na Dv2 co do infrastrukturního podkladu (oproti předchozí verzi App Service to znamená dvojnásobek paměti a rychlejší CPU) při zachování stávající ceny. V high-end tier tedy App Service v roce 2017 přinesla víc muziky za stejně peněz.