Výběr správného přístupu k nasazení webu

Jason Lee

Při práci s Nástrojem pro nasazení webu Internetové informační služby (IIS) 2.0 nebo novějším můžete použít tři hlavní přístupy, které můžete použít k získání zabalených webových aplikací na webový server. Máte tyto možnosti:

• Nasaďte aplikaci ze vzdáleného umístění cílením na službu Web Deployment Agent (označovanou také jako vzdálený agent) na cílovém serveru.
• Nasaďte aplikaci ze vzdáleného umístění pomocí nasazení webu na vyžádání (označovaného také jako dočasný agent).
• Nasaďte aplikaci ze vzdáleného umístění cílením na obslužnou rutinu nasazení webu služby IIS na cílovém serveru.
• Nasaďte aplikaci ručním zkopírováním webového balíčku na cílový server a jeho importem prostřednictvím Správce služby IIS.

Způsob konfigurace cílových webových serverů bude záviset na tom, jaký přístup k nasazení chcete použít. Toto téma vám pomůže při rozhodování, který přístup k nasazení je pro vás nejvhodnější.

V této tabulce jsou uvedeny hlavní výhody a nevýhody jednotlivých přístupů k nasazení spolu se scénáři, které obvykle vyhovují jednotlivým přístupům.

Přístup	Výhody	Nevýhody	Typické scénáře
Vzdálený agent	Nastavení je snadné. Je vhodný pro pravidelné aktualizace webových aplikací a obsahu.	Uživatel musí být správcem cílového serveru. uživatel nemůže zadat alternativní přihlašovací údaje.	Vývojová prostředí. Testovací prostředí.
Dočasný agent	Nasazení webu není nutné instalovat do cílového počítače. Automaticky se použije nejnovější verze nasazení webu.	Uživatel musí být správcem cílového serveru. Uživatel nemůže zadat alternativní přihlašovací údaje.	Vývojová prostředí. Testovací prostředí.
Obslužná rutina nasazení webu	Uživatelé, kteří nejsou správci, můžou nasadit obsah. Je vhodný pro pravidelné aktualizace webových aplikací a obsahu.	Nastavení je mnohem složitější.	Přípravná prostředí. Produkční prostředí intranetu. Hostovaná prostředí.
Offline nasazení	Nastavení je velmi snadné. Je vhodný pro izolovaná prostředí.	Správce serveru musí webový balíček pokaždé ručně zkopírovat a importovat.	Internetová produkční prostředí. Izolovaná síťová prostředí.

Použití vzdáleného agenta

Při instalaci nasazení webu pomocí výchozího nastavení na cílovém serveru se automaticky nainstaluje a spustí služba Web Deployment Agent ("vzdálený agent"). Ve výchozím nastavení vzdálený agent zveřejňuje koncový bod HTTP na této adrese:

http://[server]/MSDEPLOYAGENTSERVICE

Poznámka

[server] můžete nahradit názvem počítače webového serveru, IP adresou webového serveru nebo názvem hostitele, který se překládá na webový server.

Správci serverů můžou nasadit webové balíčky ze vzdáleného umístění, jako je počítač pro vývojáře nebo buildovací server, zadáním této adresy koncového bodu. Předpokládejme například, že Matt Hink ve společnosti Fabrikam, Inc. vytvořil projekt webové aplikace ContactManager.Mvc na svém vývojářském počítači. Proces sestavení vygeneruje webový balíček spolu se souborem .deploy.cmd , který obsahuje příkazy nasazení webu potřebné k instalaci balíčku. Pokud je Matt správcem serveru TESTWEB1, může webovou aplikaci nasadit na testovací webový server spuštěním tohoto příkazu na svém vývojářském počítači:

ContactManager.Mvc.deploy.cmd /y /m:http://TESTWEB1/MSDEPLOYAGENTSERVICE a/:NTLM

Ve skutečnosti může spustitelný soubor Nasazení webu odvodit adresu koncového bodu vzdáleného agenta, pokud zadáte název počítače, takže Mattu stačí zadat toto:

ContactManager.Mvc.deploy.cmd /y /m:TESTWEB1 /a:NTLM

Poznámka

Další informace o syntaxi příkazového řádku Nasazení webu a souborech .deploy.cmd najdete v tématu Postupy: Instalace balíčku pro nasazení pomocí souboru deploy.cmd.

Vzdálený agent nabízí jednoduchý způsob, jak nasadit obsah ze vzdáleného umístění, a tento přístup může dobře fungovat s nasazením jedním kliknutím nebo automatizovaným nasazením. Uživatel, který spouští příkaz pro nasazení, ale musí být také správcem domény nebo členem místní skupiny administrators na cílovém serveru. Vzdálený agent navíc nepodporuje základní ověřování, takže na příkazovém řádku nemůžete předat alternativní přihlašovací údaje.

Vzdálený agent poskytuje užitečný přístup k nasazení ve vývojových nebo testovacích scénářích, kdy není neobvyklé, že vývojáři mají úplnou kontrolu správce nad prostředím testovacího serveru a aplikace se obvykle velmi často znovu sestavují a nasazují. Tento přístup je však obvykle méně přijatelný pro přípravné nebo produkční prostředí.

Kompletní příklad scénáře, který používá přístup ke vzdálenému agentu, najdete v tématu Scénář: Konfigurace testovacího prostředí pro nasazení webu.

Použití dočasného agenta

Přístup k nasazení dočasného agenta je podobný přístupu ke vzdálenému agentu. Na rozdíl od přístupu ke vzdálenému agentovi ale nasazení webu na cílový webový server instalovat nemusíte. Místo toho nástroj Nasazení webu při provádění nasazení nainstaluje na cílový server dočasnou verzi služby agenta nasazení webu a použije ji k nasazení obsahu do služby IIS. Po dokončení nasazení se odeberou všechny dočasné soubory.

Pokud chcete použít nastavení zprostředkovatele dočasného agenta, přidejte do příkazu nasazení příznak /g :

ContactManager.Mvc.deploy.cmd /y /m:TESTWEB1 /g:true

Poznámka

Dočasného agenta nemůžete použít, pokud je na cílovém počítači nainstalovaná služba agenta nasazení webu, a to ani v případě, že služba není spuštěná.

Výhodou tohoto přístupu je, že nemusíte udržovat instalace nasazení webu na cílových serverech. Kromě toho nemusíte zajistit, aby zdrojový a cílový počítač běžely stejnou verzi nástroje Nasazení webu. Tento přístup má však stejná hlavní omezení jako přístup ke vzdálenému agentu, konkrétně to, že musíte být místním správcem na cílovém serveru, aby bylo možné nasadit obsah, a podporuje se pouze ověřování protokolem NTLM. Přístup k dočasnému agentu také vyžaduje mnohem více počáteční konfigurace cílového prostředí.

Další informace o použití dočasného agenta najdete v tématu Postupy: Instalace balíčku pro nasazení pomocí souboru deploy.cmd a Nasazení webu na vyžádání.

Použití obslužné rutiny nasazení webu

Pro službu IIS 7 a vyšší nabízí nasazení webu alternativní přístup k nasazení prostřednictvím obslužné rutiny nasazení webu služby IIS. Obslužná rutina nasazení webu je úzce integrovaná se službou správy webu IIS (WMSvc), která je navržená tak, aby uživatelům umožňovala spravovat weby služby IIS ze vzdálených umístění.

Ve výchozím nastavení vzdálený agent zveřejňuje koncový bod HTTP na této adrese:

https://[server]:8172/MSDeploy.axd

Poznámka

[server] můžete nahradit názvem počítače webového serveru, IP adresou webového serveru nebo názvem hostitele, který se překládá na webový server.

Velkou výhodou obslužné rutiny nasazení webu oproti vzdálenému agentovi a dočasnému agentovi je, že službu IIS můžete nakonfigurovat tak, aby uživatelům, kteří nejsou správci, umožnili nasazovat aplikace a obsah na konkrétní weby služby IIS. Obslužná rutina nasazení webu také podporuje základní ověřování, takže v příkazech nasazení webu můžete jako parametry zadat alternativní přihlašovací údaje. Hlavní nevýhodou je, že nastavení a konfigurace obslužné rutiny nasazení webu je zpočátku mnohem složitější.

V případě uživatelů, kteří nejsou správci, povolí Služba správy webu (WMSvc) uživateli připojení ke službě IIS pouze pomocí připojení na úrovni webu, nikoli připojení na úrovni serveru. Pokud chcete získat přístup ke konkrétnímu webu, můžete do adresy koncového bodu zahrnout řetězec dotazu pro konkrétní web:

https://[server]:8172/MSDeploy.axd?site=DemoSite

Návrh: Předpokládejme například, že je proces sestavení nakonfigurovaný tak, aby po každém úspěšném sestavení automaticky nasazoval webovou aplikaci do přípravného prostředí. Pokud jste použili přístup ke vzdálenému agentovi, musíte identitu procesu sestavení nastavit jako správce na cílových serverech. Naproti tomu pomocí přístupu obslužné rutiny nasazení webu můžete uživateli, který není správcem – v tomto případě FABRIKAM\stagingdeployer – udělit oprávnění pouze ke konkrétnímu webu služby IIS a proces sestavení může tyto přihlašovací údaje poskytnout k nasazení webového balíčku. Všimněte si, že následující příklad používá %ContactManagerPublishPassword%příkaz , který načítá hodnotu hesla z proměnné prostředí. Aby se skript úspěšně spustil, %ContactManagerPublishPassword% musí být proměnná definovaná se správnou hodnotou.

msdeploy.exe 
  -source:package='…\ContactManager.Mvc.zip' 
  -dest:auto,
        computerName='https://STAGEWEB1:8172/MSDeploy.axd?site=DemoSite',
        userName='FABRIKAM\stagingdeployer',
        password=%ContactManagerPublishPassword%,
        authtype='Basic', 
  -verb:sync 
  -setParamFile:"…\ContactManager.Mvc.SetParameters.xml"   
  -allowUntrusted

Poznámka

Další informace o operacích a syntaxi příkazového řádku Nasazení webu najdete v tématu Referenční informace k příkazovému řádku nasazení webu. Další informace o použití souboru .deploy.cmd najdete v tématu Postupy: Instalace balíčku pro nasazení pomocí souboru deploy.cmd.

Obslužná rutina nasazení webu poskytuje užitečný přístup k nasazení v pracovních prostředích, hostovaných prostředích a v intranetových produkčních prostředích, kde je k dispozici vzdálený přístup k serveru, ale přihlašovací údaje správce nikoli.

Kompletní příklad scénáře, který používá přístup obslužné rutiny nasazení webu, najdete v tématu Scénář: Konfigurace přípravného prostředí pro nasazení webu.

Použití offline nasazení

V některých případech není možné nebo praktické nasadit aplikace a obsah na web služby IIS ze vzdáleného umístění. Například zdrojové a cílové počítače můžou být v izolovaných sítích nebo segmentech sítě nebo zásady brány firewall nemusí povolovat vzdálený přístup.

Ve scénářích, jako jsou tyto, můžete stále používat možnosti balení a publikování nasazení webu; Nemůžete je jen používat ze vzdáleného umístění. Místo toho musí správce na cílovém serveru zkopírovat webový balíček na server a importovat ho prostřednictvím Správce služby IIS.

Přístup k nasazení offline je obvykle užitečný v internetových produkčních prostředích, kde servery v hraniční síti můžou mít omezené připojení k počítačům v interní síti.

Kompletní příklad scénáře, který používá přístup k nasazení offline, najdete v tématu Scénář: Konfigurace produkčního prostředí pro nasazení webu.

Další čtení

Další informace o operacích a syntaxi příkazového řádku Nasazení webu najdete v tématu Referenční informace k příkazovému řádku nasazení webu. Další informace o použití souboru .deploy.cmd najdete v tématu Postupy: Instalace balíčku pro nasazení pomocí souboru deploy.cmd.

Obecnější pokyny k různým způsobům nasazení webových balíčků ze vzdáleného počítače najdete v tématu Použití vzdáleného nasazení webu. Další informace o použití nasazení webu na vyžádání najdete v tématu Nasazení webu na vyžádání.

PředchozíDalší