<supportPortability> – element
Určuje, že aplikace může odkazovat na stejné sestavení ve dvou různých implementacích rozhraní .NET Framework zakázáním výchozího chování, které považuje sestavení za ekvivalent pro účely přenositelnosti aplikace.
<Konfigurace>
<Runtime>
<sestaveníBinding>
<supportPortability>
Syntax
<supportPortability PKT="public_key_token" enabled="true|false"/>
Atributy a elementy
Následující části popisují atributy, podřízené prvky a nadřazené prvky.
Atributy
Atribut | Popis |
---|---|
PKT | Požadovaný atribut. Určuje token veřejného klíče ovlivněného sestavení jako řetězec. |
enabled | Nepovinný atribut. Určuje, zda má být povolena podpora přenositelnosti mezi implementacemi zadaného sestavení rozhraní .NET Framework. |
Atribut enabled
Hodnota | Popis |
---|---|
true | Povolte podporu přenositelnosti mezi implementacemi zadaného sestavení rozhraní .NET Framework. Tato možnost je výchozí. |
false (nepravda) | Zakažte podporu přenositelnosti mezi implementacemi zadaného sestavení rozhraní .NET Framework. To umožňuje aplikaci mít odkazy na více implementací zadaného sestavení. |
Podřízené elementy
Žádné
Nadřazené elementy
Element | Popis |
---|---|
configuration |
Kořenový prvek v každém konfiguračním souboru, který je používán modulem Common Language Runtime (CLR) a aplikacemi rozhraní .NET Framework. |
runtime |
Obsahuje informace o vazbách sestavení a uvolnění paměti. |
assemblyBinding |
Obsahuje informace o přesměrování verze sestavení a umístění sestavení. |
Poznámky
Počínaje rozhraním .NET Framework 4 je podpora automaticky poskytována pro aplikace, které mohou používat některou ze dvou implementací rozhraní .NET Framework, například implementace rozhraní .NET Framework nebo implementace rozhraní .NET Framework pro Silverlight. Dvě implementace konkrétního sestavení rozhraní .NET Framework jsou považovány za ekvivalentní pořadač sestavení. V několika scénářích způsobuje tato funkce přenositelnosti aplikací problémy. V těchto scénářích <supportPortability>
lze prvek použít k zakázání funkce.
Jedním z takových scénářů je sestavení, které musí odkazovat jak na implementaci rozhraní .NET Framework, tak na implementaci rozhraní .NET Framework pro Silverlight konkrétního referenčního sestavení. Například návrhář XAML napsaný v Windows Presentation Foundation (WPF) může potřebovat odkazovat jak na implementaci WPF Desktop pro uživatelské rozhraní návrháře, tak na podmnožinu WPF, která je součástí implementace Silverlightu. Ve výchozím nastavení samostatné odkazy způsobují chybu kompilátoru, protože vazby sestavení vidí obě sestavení jako ekvivalentní. Tento prvek zakáže výchozí chování a umožní kompilaci úspěšně.
Důležité
Aby kompilátor mohl předat informace do logiky sestavení a vazby modulu CLR (Common Language Runtime), je nutné použít /appconfig
možnost kompilátoru k určení umístění app.config souboru, který obsahuje tento prvek.
Příklad
Následující příklad umožňuje aplikaci, aby měla odkazy na implementaci rozhraní .NET Framework i na implementaci rozhraní .NET Framework pro silverlight jakékoli sestavení rozhraní .NET Framework, které existuje v obou implementacích. K /appconfig
určení umístění tohoto souboru app.config je nutné použít možnost kompilátoru.
<configuration>
<runtime>
<assemblyBinding>
<supportPortability PKT="7cec85d7bea7798e" enable="false"/>
<supportPortability PKT="31bf3856ad364e35" enable="false"/>
</assemblyBinding>
</runtime>
</configuration>