Sdílet prostřednictvím


Úvod do Visual C++ pro uživatele systému UNIX

Toto téma obsahuje informace pro uživatele systému UNIX, kteří jsou začátečníci ve Visual C++ a chtějí se stát produktivní s Visual C++.

Začínáme na příkazovém řádku

Visual C++ můžete použít z příkazového řádku podobným způsobem, jako byste používali prostředí příkazového řádku systému UNIX. Kompilujete z příkazového řádku pomocí příkazového řádku jazyka C, překladače C++ (CL.EXE) a nástrojů zahrnujících NMAKE.EXE, verze společnosti Microsoft nástroje make systému UNIX.

V systému UNIX jsou příkazy nainstalovány v běžné složce, například v /usr/bin. Ve Visual C++ jsou nástroje příkazového řádku nainstalovány v instalačním adresáři VC\bin (u typické instalace v Program Files\Microsoft Visual Studio 8\VC\bin). Chcete-li použít nástroje příkazového řádku, spusťte vsvars32.bat, který je umístěn v adresáři instalace v Common7\Tools. To přidá adresář bin do proměnného prostředí a nastaví další cesty, které jsou nezbytné pro kompilaci programů Visual C++ z příkazového řádku.

Poznámka

Pokud otevřete příkazový řádek s Visual Studio Command Line Prompt z nabídky Start, vsvars32.bat je spuštěn automaticky.

Chcete-li využít výkonnější funkce, jako například ladicí program, dokončování příkazů a podobně, musíte použít vývojové prostředí. Další informace naleznete v tématu Building on the Command Line a Názorný postup: Kompilace nativní Program C++ v příkazovém řádku (C++).

Ladění kódu

Používáte-li příkazový řádek a spouštíte-li aplikace na vaší pracovní stanici, uvidíte běžet v dialogovém okně ladicí program Visual Studio, pokud váš kód zjistí narušení přístupu paměti, neošetřenou výjímku nebo jiné neopravitelné chyby. Pokud kliknete na tlačítko Ok, je spuštěno vývojové prostředí Visual Studio a ladicí program zvýrazní kód na místě, kde došlo k selhání. Můžete ladit aplikace tímto způsobem a v tomto případě by byl pouze k dispozici zdrojový kód, pokud kompilujete s přepínačem /Z7, /Zi, /ZI (Debug Information Format). Další informace naleznete v tématu Debugging Native Code a Úvod do rozhraní IDE sady Visual Studio (C++).

Použití vývojového prostředí

Chcete-li úpravovat a tvořit zdrojový kódu v projektu, je jednodušší použít vývojové prostředí. Projekt je kolekce zdrojových a souvisejících souborů, které budou zkompilovány do jediné jednotky, například knihovna nebo spustitelný soubor. Projekt obsahuje také informace o tom, jak mají být soubory sestaveny. Informace o projektech jsou uloženy v souboru projektu s příponou .prj.

Aplikace, která se skládá z více knihoven a spustitelných souborů, každá potenciálně sestavovaná s jinou sadou voleb kompilátoru nebo dokonce v jiném jazyce, je uložena ve více projektech, které jsou součástí jednoho řešení. Řešení je abstrakcí pro kontejner k seskupení více projektů. Informace o řešeních jsou uloženy v souboru řešení s příponou .sln. Další informace naleznete v tématu Správa řešení, projektů a souborů a Úvod do rozhraní IDE sady Visual Studio (C++).

Import existujícího kódu

Můžete použít Visual C++, chcete-li použít existující kód, který je nastaven pro kompilaci s nebo bez souboru pravidel, a umístit jej do projektu Visual Studio. Další informace naleznete v tématu Vytvořit projekt z existujících souborů s kódem pomocí průvodce. Další informace naleznete v tématu Postupy: Vytvořit C++ projekt z existujícího kódu.

Vytvoření nového projektu

Ve vývojovém prostředí můžete vytvořit nové projekty. Visual C++ poskytuje mnoho šablon, které poskytují standardní kód pro mnoho běžných projektů. Pomocí průvodců aplikace můžete generovat projekty s osnovou kódu pro různé typy aplikací.

Můžete začít s prázdným projektem pomocí Průvodce konzolové aplikace (Win32). Zvolte zaškrtávací políčko Prázdný projekt. Do projektu lze později přidat nové a existující soubory.

Pokud vytváříte projekt, je třeba zadat název projektu. Jako výchozí je název projektu stejný jako název dynamické knihovny (DLL) nebo spustitelného souboru, který je sestaven z projektu. Další informace naleznete v tématu Postupy: Vytvořit řešení a projekty.

Modifikátory specifické pro společnost Microsoft

Visual C++ obsahuje několik rozšíření pro standardní programovací jazyk C++. Tato rozšíření se mimo jiné používají k určení atributů třídy úložiště, zásad volání funkce a based adresování. Úplný seznam všech rozšíření Visual C++ naleznete v tématu Microsoft-Specific Modifiers.

Můžete zakázat všechna rozšíření specifické pro společnost Microsoft pro jazyk C++ pomocí možnosti kompilátoru /Za. Tato možnost je doporučena, chcete-li psát kód, který bude spouštěn na více platformách. Další informace o možnosti kompilátoru /Za viz /Za, /Ze (Disable Language Extensions). Další informace o přizpůsobení Visual C++ naleznete Compatibility and Compliance Issues in Visual C++.

Předkompilované hlavičky

Microsoft C a C++ kompilátory poskytují možnosti pro předkompilování jakéhokoliv kódu C nebo C++, včetně vloženého kódu. Pomocí této výkonné funkce můžete kompilovat stabilní tělo kódu, ukládat zkompilovaný tvar kódu do souboru a během následných kompilací seskupovat předkompilovaný kód s kódem, který je stále ve vývoji. Každá následná kompilace je rychlejší, protože stabilní kód nemusí být znovu kompilován.

Jako výchozí je všechen předkompilovaný kód specifikován v souborech stdafx.h a stdafx.cpp. Průvodce Nový projekt automaticky vytvoří tyto soubory, pokud nezrušíte zaškrtnutí políčka u možnosti Předkompilované hlavičky. Další informace o předkompilovaných hlavičkách naleznete v tématu Creating Precompiled Header Files.

Související oddíly

Další informace naleznete v tématu Portování ze systému UNIX na Win32.

Viz také

Úkoly

Průvodce aplikaci Visual C++