Nastavení cest symbolů a spustitelných obrázků v CDB

Umístění symbolů

Cesta ke symbolu určuje adresáře, ve kterých jsou umístěné soubory symbolů. Další informace o symbolech a souborech symbolů naleznete v tématu Symboly.

Poznámka Pokud jste připojení k internetu nebo podnikové síti, nejúčinnějším způsobem, jak získat přístup k symbolům, je použít server symbolů. Symbolový server můžete použít tím, že využijete řetězec srv* nebo symsrv* ve své cestě symbolů. Další informace o serverech symbolů naleznete v tématu Cesta symbolů pro ladicí program systému Windows.

Pokud chcete řídit cestu symbolu v CDB, udělejte jednu z těchto věcí:

• Zadejte příkaz .sympath (Nastavit cestu symbolu). Pokud používáte server symbolů, je příkaz .symfix (Nastavit cestu k úložišti symbolů) podobný příkazu .symfix (Nastavit cestu k úložišti symbolů), ale ušetří vám psaní.

• Při spuštění ladicího programu použijte parametr příkazového řádku -y. Viz možnosti Command-Line CDB.

• Před spuštěním ladicího programu nastavte cestu pomocí _NT_SYMBOL_PATH a _NT_ALT_SYMBOL_PATH proměnných prostředí . Cesta k symbolům se vytvoří připojením _NT_SYMBOL_PATH za _NT_ALT_SYMBOL_PATH. (Cesta se obvykle nastavuje prostřednictvím _NT_SYMBOL_PATH. Můžete ale chtít použít _NT_ALT_SYMBOL_PATH k přepsání těchto nastavení ve zvláštních případech, například pokud máte soukromé verze souborů se sdílenými symboly.)

  Poznámka Pokud použijete volbu -sins příkazového řádku, ladicí program ignoruje proměnnou prostředí pro cestu k symbolům.

Cesta ke spustitelnému obrázku

Spustitelný soubor je binární soubor, který může procesor spustit. Tyto soubory mají obvykle příponu názvu souboru .exe, .dllnebo .sys. Spustitelné soubory se také označují jako moduly, zejména pokud jsou spustitelné soubory popsány jako jednotky větší aplikace. Než operační systém Windows spustí spustitelný soubor, načte ho do paměti. Kopie spustitelného souboru v paměti se nazývá spustitelná image nebo image.

Poznámka Tyto termíny se někdy používají nepřesně. Například některé dokumenty můžou pro skutečný soubor na disku použít "image". Jádro Windows a HAL mají také speciální názvy modulů. Například modul nt odpovídá souboru Ntoskrnl.exe.

Cesta ke spustitelnému obrázku určuje adresáře, ve které se nacházejí binární spustitelné soubory.

Ve většině situací ladicí program zná umístění spustitelných souborů, takže pro tento soubor nemusíte nastavit cestu.

Existují však situace, kdy je tato cesta nutná. Například soubory s malým výpisem paměti v režimu jádra neobsahují všechny spustitelné soubory, které existují v paměti v době chyby zastavení (to znamená, že došlo k havárii). Podobně soubory minidump uživatelského režimu neobsahují binární soubory aplikace. Pokud nastavíte cestu ke spustitelným souborům, ladicí program může tyto binární soubory najít.

Cesta ke spustitelnému souboru ladicího programu je řetězec, který se skládá z více adresářových cest, oddělených středníky. Jsou podporovány relativní cesty. Pokud však ladicí program nespouštíte vždy ze stejného adresáře, je vhodné přidat před každou cestu písmeno jednotky nebo sdílenou síťovou složku. Podporována jsou také síťová sdílení. Ladicí program rekurzivně prohledá spustitelnou cestu obrazového souboru. To znamená, že ladicí program prohledá podadresáře každého adresáře uvedeného v této cestě.

Pokud chcete řídit cestu ke spustitelnému obrázku v CDB, udělejte jednu z těchto věcí:

• Zadejte příkaz .exepath (Nastavit cestu k spustitelnému souboru).

• Při spuštění ladicího programu použijte možnost příkazového řádku -i . Viz možnosti Command-Line CDB.

• Před spuštěním ladicího programu použijte proměnnou prostředí _NT_EXECUTABLE_IMAGE_PATH k nastavení cesty.

  Poznámka Pokud použijete možnost příkazového řádku -sins, ladicí program ignoruje proměnnou prostředí cesty spustitelného obrazu.